Jak najít zlato

V první kapitole tohoto tutoriálu se budeme věnovat tomu jak najít zlato v našich řekách a potocích. Pro rekreační rýžování jsou vodní toky nejvhodnějším místem. Na mnoha místech není problém najít zlatinky (malé plíšky), velikosti kolem jednoho milimetru.

Než vůbec vyrazíme k vodě,  nejdříve se zamyslíme nad tím, kde a jak najít nejvhodnější místo pro rýžování s vysokou koncentrací zlata.  Více o konkrétních zlatonosných lokalitách se dozvíte  zde. V České republice jsou nejznámější lokality Jílové u Prahy, Kašperské hory, Zlaté hory a spousta dalších. Těchto míst je mnoho, stačí si jen vybrat. Když už máme představu o oblasti, je třeba se zamyslet nad konkrétním místem, abychom celé hodiny neprochodili korytem řeky a nenašli vůbec nic. 

Zlato má své vlastní zákonitosti ohledně usazování, proto musíme zohlednit všechny aspekty dané lokality.  Vše si vysvětlíme na lokalitě Pocheň nedaleko Vrbna pod Pradědem.

 

Na obrázku vidíme označené historické rýžoviště podél velké části řeky Opavy (oranžový půlkruh). Napravo i nalevo od koryta řeky jsou vysoké kopce tzn. že zlato, které je součástí křemenných žil, se postupně uvolňuje z hor a během let se splavuje do koryta. Proudem vody se přesunuje dále, až se zastaví v místě označeném žlutě.  Na místě označeném oranžovou hvězdičkou se usazují lehké naplaveniny (lehký štěrk, dřevo), těžší materiál, včetně zlata se vždy usazuje na vnitřní straně zatáčky toku.

Jako identifikátor přítomnosti zlata nám slouží přítomnost dalších minerálů jako je pyrit, křemen a černý písek. Nezaměňujte lesklý pyrit se zlatem. Samotné zlato nikdy na povrchu materiálu u vody neuvidíte.

Na následujícím obrázku vidíme zlato v křemeni, zlato se nachází pouze tam, kde směřují šipky. Vše ostatní lesklé okolo je pyrit.

Naleziště Jižní Norsko

Základní rozdíly mezi často zaměňovaným pyritem, neboli také kočičím zlatem je především barva. Zatímco zlato má jasně zářivou žlutou barvu, pyrit bývá často nazelenalý nebo také kovnatý. Další podstatný rozdíl je velmi zřetelný při promývání materiálu na rýžovací pánvi. Pyrit se při promývání na pánvi buď přesunuje úplně a nebo se jednoduše pohybuje. V podstatě platí, že cokoli se hýbe tak není zlato. Zlato sedrží stále na místě, i když do něj narazíte vodou.

Na obrázku níže jsou zlatinky o velikosti 0,2-2 mm z lokality Pocheň. Celkově 0,3 - 0,4 g / na cca půl tuny vytěženého materiálu.